- Výlovy hlavních rybníků v roce 2018 se nezadržitelně blíží
- Přehled o výskytu rybožravých predátorů za kalendářní rok 2017
- Otázky pro ředitele Rybářského sdružení ČR Michala Kratochvíla
- Třináctá výzva OP Rybářství 2014–2020 bude spuštěna v říjnu tohoto roku
- Fakulta rybářství a ochrany vod rozvíjí vzdělávací aktivity
- Evropský parlament požaduje drastické snížení stavu kormoránů v Evropě
- Pro přežití zpracovatelských závodů v ČR bude zásadní narovnání cen za výrobky ze sladkovodních ryb
- Školní rok na SSRV v Třeboni začal s 250 žáky a výstavbou nové budovy školy
- Jezírko, mokřad a podzemní učebna v rybářské škole
- Tradiční Litomyšlské rybí hody se letos konaly za hezkého počasí již po třinácté
- Den otevřených dveří a Rybářské slavnosti v Třeboni
Vliv přídavku hrachu do krmných směsí v chovu kapra
Filip Zezula, Ondřej Malý, Jan Mareš, Oddělení rybářství a hydrobiologie, Mendelova univerzita v Brně
Základem produkce ryb v České republice je chov kapra obecného v rybničních podmínkách. V tomto prostředí se uplatňuje zejména výživa přirozenými zdroji potravy, které mohou být omezovány působením okolních vlivů, ať už to jsou klimatické podmínky, chemismus vody, okysličení vody nebo konkurenční predátoři. Období nedostatku přirozené potravy je nutné doplnit zkrmováním kvalitních bílkovinných krmiv. Díky vysokému podílu dusíkatých látek se mezi nejvhodnější rostlinná krmiva řadí luštěniny. Mezi osvědčené zdroje dusíkatých látek patří sója, dále pak hrách nebo lupina. Především pak hrách je z mnoha ohledů všestranným komponentem. Obsahuje přibližně 20-25 % dusíkatých látek, tedy téměř dvojnásobek množství obsaženého v obilovinách, kdy vysoký obsah dusíkatých látek může zajišťovat rychlý energetický nebo produkční přísun a růst. Vysoký podíl dusíkatých látek tak zajišťuje dostatečné množství aminokyselin, které jsou tak ceněné ve výstavbě struktur kvalitní a nezávadné svaloviny, tedy i výsledného nezávadného živočišného produktu pro konzumenta.
Charakteristika experimentu
Cílem projektu bylo zhodnocení vlivu přídavku podílu hrachu do krmné směsi pro kapra. A dále sledování vlivu přídavku enzymu fytázy a kyseliny citronové na stravitelnost živin, především fosforu. Z tohoto důvodu byla část diet okyselena a přidána fytáza. Byly sledovány především produkční parametry v chovu u diet s hrachem a fytázou a následně i ekonomické zhodnocení chovu dle dosažených výsledků. Do experimentu prováděného v recirkulačním zařízení bez přirozené potravy trvajícího 70 dní bylo zařazeno 240 kusů plůdku kapra obecného (71,44±1,90 g) plemene amurský lysec. Ryby byly nasazeny do dvanácti nádrží po dvaceti kusech na nádrž. Pro experiment bylo vyrobeno šest diet, které byly nasazeny ve dvojím opakování. Základem krmiv a také kontrolní skupinou (K) bylo krmivo KP1 ze Stříbrných Hor. Další diety byly obohaceny o 30 % hrachu (H30) a o 60 % hrachu (H60). Další tři diety shodného složení byly obohaceny o 500 FTU fytázy a 3% kyseliny citronové (KC3F, H30C3F, H60C3F) viz tabulka 1. Krmivo bylo rybám předkládáno v dávce 3 % hmotnosti obsádky nádrže, ve třech dílčích dávkách během dne. Každé dva týdny byla tato krmná dávka upravena převážením obsádky ryb. Během experimentu byly pravidelně sledovány základní hydrochemické parametry vody.
Výsledky
Ze získaných dat produkčních parametrů během experimentu jsou patrné dva základní trendy. Prvním z nich je dosažení lepších výsledků u diet s přídavkem 30 % hrachu oproti dietě kontrolní, zatímco dieta s přídavkem 60 % naopak vykazuje horší výsledky než dieta s 30 % hrachu. Podobný trend je patrný i u trojice okyselených diet. Nicméně výraznějším rozdílem mezi všemi dietami je patrný právě v případě okyselení. Všechny okyselené diety s přídavkem fytázy vykazují lepší výsledky než diety neokyselené. V grafu 1 jsou znázorněny hodnoty krmného koeficientu (FCR) a rychlosti růstu (SGR). Nejlepších výsledků, bez významných vzájemných rozdílů, dosahují diety okyselené. V případě neokyselených diet je nejlepších výsledků dosaženo u diety s přídavkem 30 % hrachu. Tyto výsledky jsou patrné i z grafu 2, který s hodnotami produkčních parametrů koreluje. Při sledování přírůstku ryb bylo u okyselených diet dosaženo téměř 95% přírůstku, zatímco u diety kontrolní 65%. Zlepšení přírůstku je patrné i u diety H30, zatímco u diety H60 můžeme opět pozorovat snížení přírůstku.
Dalších pozitivních výsledků je dosaženo při sledování viscerosomatického a hepatosomatického indexu (graf 3). Tyto indexy znázorňují procentický podíl hepatopankreatu a vnitřností vůči hmotnosti ryby. Snižování hodnot těchto indexů znamená zvyšování výtěžnosti ryb. V tomto případě je opět zachován trend lepších výsledků u všech okyselených diet oproti dietám neokyseleným.
Závěr
Použití hrachu ve výživě ryb, konkrétně tedy kapra obecného, má své opodstatnění. Důležitým faktorem se pak stává množství hrachu přidané do krmiva. Při vhodně zvoleném obsahu hrachu může být dosaženo velmi dobrých produkčních výsledků chovu. Tyto výsledky mohou být umocněny přidáním kyseliny citronové a fytázy, což zlepšuje hodnoty produkčních parametrů u všech použitých diet. Z hlediska využití získaných dat pro praxi je z mého pohledu také ekonomické zhodnocení použitých diet v závislosti na výsledcích studie.
Ekonomické zhodnocení použití hrachu do krmiv pro ryby
Pro ekonomické zhodnocení byly zjištěny ceny jednotlivých komponentů, ze kterých byly sestaveny krmné směsi:
- KP1 Stříbrné Hory – 10 Kč/kg
- Hrách – 8 Kč/kg
- kyselina citronová – 52 Kč/kg
- enzym fytáza – 0,26 Kč/500 FTU
V tabulce 2 jsou znázorněny hodnoty přírůstku a FCR a jejich vliv na cenu kilogramu přírůstku ryb u jednotlivých experimentálních diet. Nejlepších ekonomických výsledků bylo dosaženo u diety s přídavkem 30 % hrachu. Krmivo s přídavkem 60 % dosahuje taktéž velmi dobrých výsledků (o 0,40 Kč více za kilogram přírůstku). Diety okyselené vychází lépe než kontrola, nicméně okyselení má na cenu krmiva více než významný vliv, čímž jejich využití velmi významně omezuje. V tomto případě očekáváme vliv enzymu fytázy na stravitelnost fosforu a ostatních živin, což bude mít zejména ekologický efekt. Ověření tohoto předpokladu bude předmětem další studie.
Nejvýhodnějším krmivem se tedy po celkovém zhodnocení stává dieta s přídavkem 30 % hrachu. Při použití této diety dochází k optimálnímu zlepšení produkčních parametrů, přírůstku ryb, v závislosti na ceně, díky čemuž je možné ušetřit část nákladů na produkci kapra.
Prosinec 2021 - číslo 48
Další čísla časopisu
Kontakty
Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?
Napište nám
Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: