Červen 2021 - 46

Dr. Dvořák absolvoval reálku v Litovli. Poté nastoupil v roce 1914 na Českou vysokou školu technickou, zemědělský obor, v Praze. Po prvním ročníku musel studium přerušit a byl odveden na vojnu. Po roce 1919 se ke studiu vrátil a vysokoškolská studia ukončil v roce 1922. Dr. Dvořák působil krátce jako učitel v rybářské škole ve Vodňanech ve školním roce 1922–1923. Poté však upřednostnil svůj zájem věnovat se rybářskému výzkumu a působil až do roku 1928 ve VÚRH v Praze.

            V roce 1928 využil nabídku stát se správcem nově zřízené Výzkumné stanice rybářské v Libějovicích u Vodňan. V oblasti rybářství se stal uznávaným odborníkem. Ve své vědecké kariéře měl široký záběr. Věnoval se především chovu plůdku kapra, vlivu jakosti vody a dna na rozvoj přirozené potravy, vlivům hnojení, vápnění a přikrmování, posouzení růstu ryb různého stáří a porovnání růstu ryb šupinatých a hladkých, komorování ryb, zdravotním aspektům chovu ryb atd. V letech 1929 až 1933 přednášel jako externista problematiku rybářství na VŠ zemědělské v Brně. Jeho vědecká činnost vyústila v četné odborné publikace. Později byl autorem učebnic rybářské školy. Vázaná učebnice Rybníkářství I-IV, kopírovaná na cyklostylu, přináší dokonalý obraz o chovu ryb v rybnících v polovině minulého století a je dodnes zdrojem inspirace.

            V roce 1934 Dr. Dvořák nahradil ve funkci ředitele Státní školy rybářské ve Vodňanech odcházejícího V. J. Štěpána. Ve funkci ředitele této školy působil až do roku 1959. Rybářskou školu tedy vedl dlouhých 25 let a stal se tak nejdéle sloužícím ředitelem této školy. V roce 1934 došlo k přesunu Výzkumné stanice rybářské z Libějovic do Vodňan a ta působila v prostorách rybářské školy až do roku 1953, kdy splynula s Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým Vodňany stěhujícím se do Vodňan do nové budovy sousedící s rybářskou školou. Dr. Dvořák působil ve Výzkumné stanici nadále ve funkci správce. Další z významných funkcí, které zastával, byl post tajemníka Ústřední jednoty rybářské, která rovněž sídlila v rybářské škole. Mezi důležité aktivity jednoty rybářské patřily pravidelné rybářské kurzy pro zájemce z oboru pořádané ve spolupráci s rybářskou školou a také účast na četných rybářských výstavách. Díky funkci tajemníka jednoty se stal ředitel Dvořák současně také vedoucím redaktorem časopisu Československý rybář.

            Těžké období zažil Dr. Dvořák v průběhu druhé světové války, kdy musela rybářská škola opustit svou budovu (1942–1946) a provizorně se přemístit do tovární budovy Jitexu naproti vodňanskému vlakovému nádraží. Školní budova sloužila v té době postupně pro potřeby evakuovaného Okresního úřadu Prachatice, jako archiv Krajského soudu, žákovský domov německé školy, německý vojenský lazaret; ke konci války a krátce po ní se v ní vystřídaly jednotky sovětské, americké a československé armády. Před návratem do budovy školy musely proběhnout nutné opravy školní budovy. Vzhledem k množství sbírkových materiálů, množství nábytku a dalšího vybavení, musely být přesuny školy logisticky velmi náročnou akcí. Pamětníci vzpomínají, že ke stěhování došlo prakticky ze dne na den.

Další období plné překotných změn ve funkci ředitele školy zažil Dr. Dvořák v padesátých letech minulého století. Až do roku 1953 byla škola dvouletá. Paralelně byl již od roku 1952 zřízen čtyřletý obor (Zemědělská technická škola – obor rybářský) zakončený maturitní zkouškou. Přechodně také byly otevřeny dva ročníky ZTŠ obor chovatelský. V letech 1946 až 1954 probíhalo také nástavbové dvouleté studium Vyšší rybářské školy. Aby toho nebylo málo, tak v letech 1952–1959 fungovala na škole jednoletá mistrovská škola – obor rybářský pro uchazeče s nejméně dvouletou praxí a absolventy rybářských učilišť. Po přechodnou dobu bylo v roce 1958 přičleněno ke škole zemědělské odborné učiliště, které se v roce 1962 osamostatnilo. Kdo někdy působil ve školství, dovede si představit, jaké nároky tato doba kladla na vedení školy, zejména pokud šlo o personální zajištění výuky a změny úvazků. Celé toto poválečné období bylo zakončeno v roce 1959, kdy škola získala nový název Střední rybářská technická škola Vodňany s jedním čtyřletým maturitním oborem (Rybářství) a jednou pravidelně otevíranou třídou v ročníku.

            Ještě jednu věc je třeba zmínit. Za éry ředitele Dr. Dvořáka se podařilo získat pro výuku v rybářské škole řadu významných osobností z oblasti rybářství. Jednalo se například o Ing. Václava Podubského, prof. Prokopa Jiřího Hanuše, z mladších učitelů pak Ing. Jana Mareše a Ing. Jana Egerta (pozdějšího ředitele školy). Díky provázanosti s Výzkumnou stanicí působil jako externí učitel předmětu nemoci ryb ve škole také Dr. Václav Dyk a úzce se školou spolupracoval pan Eduard Štědronský. Pro všechny výše uvedené (i další pedagogy) byla charakteristická odborná vědecká činnost a bohatá publikační aktivita, včetně tvorby učebnic pro rybářskou školu. Od tehdejších absolventů školy slyšíme, že vzpomínají na vysoce erudovaný pedagogický sbor, který je dobře připravil do rybářské praxe.

            Celkově se období působení ředitele Dr. Dvořáka v rybářské škole dá charakterizovat velkou šíří záběru aktivit školy. Na závěr uvádím, jak na něj vzpomíná Eduard Štědronský, cit.: „ Dr. Dvořák byl vynikajícím výzkumníkem, pedagogem, organizátorem, redaktorem, příkladným vedoucím pracovníkem i velmi společenským člověkem. Všechnu rozsáhlou činnost mohl při náročném vedení školy plnit jen díky dobré rodinné pohodě a své mimořádné píli, smyslu pro přesnost a pořádek i za cenu obětování velké míry svého osobního volna.“