Září 2018 - 35

Na sdružení působíte od roku 2012, jak byste zhodnotil svoji dosavadní práci?

Myslím, že mou práci by měl zhodnotit někdo jiný než já sám. Plno věcí se povedlo dotáhnout do zdárného konce, některé jsou rozpracovány a určité záležitosti jednoduše nejdou vyřešit ze dne na den, ani kdyby se člověk na hlavu stavěl. Snažím se ale s lidmi komunikovat, reagovat na jejich podnětné doporučení a připomínky, hledat kompromisy, vysvětlovat a být trpělivý. Jiná možnost k dosažení výsledků ani neexistuje.

Co se dosud povedlo, co naopak ne?

Těch dobrých příkladů je vícero. Pokud mám jmenovat konkrétně, tak bych určitě zmínil zelenou naftu pro produkční rybáře, náhrady škod způsobených kormoránem velkým na rybách na další tři roky, plošné výjimky umožňující odlov kormorána v některých krajích, každoroční zajištění finančních prostředků na dotační titul mimoprodukčních funkcí rybníků ze strany ministerstva, oddálení povinnosti elektronické evidence tržeb při předvánočním prodeji ryb, přikrmování ryb rostlinnými krmivy přímo ve vodním zákoně, to jsou jen některé z nich. Na druhou stranu nelze konstatovat, že jsou věci, které se úplně nepovedly. Spíše jsou to záležitosti, které leží na stole dlouhodobě a dosud nebyly uspokojivě vyřešeny, buď k nim nebyla vůle ze strany státních institucí nebo chyběla vůle politická. Jedná se například o možnost povolení odchylného postupu (výjimky k odlovu) při prevenci škod způsobených vydrou říční, přenastavení a zjednodušení kompenzací za škody způsobené rybožravými predátory na rybách či škůdci na vodních dílech, změny v pravidlech národního dotačního titulu Ministerstva zemědělství na výstavbu, obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků. Určitě jsou velké rezervy v dialozích s ochranou přírody k možnostem určité spolupráce a hledání kompromisů, které budou uspokojivé jak pro producenty, tak i pro požadavky ochrany přírody. Dosud k tomu nebyla vůle ani jedné ze stran a jsem přesvědčen, že je to k neprospěchu všech.

Jaké jsou Vaše současné cíle, co plánujete?

Nejbližší a konkrétní navržená opatření se týkají podpory zadržení vody v krajině za přispění rybníků a zároveň i podpory produkčního rybářství, která je obecně vzhledem k významu rybníků v krajině velmi nízká. Současnému ministru zemědělství byly z naší strany předloženy návrhy k těmto opatřením, diskuze na půdě sněmovny proběhla, Ministerstvo zemědělství některé potřebné kroky již zahájilo. Nebudu zatím příliš konkrétní, vše je v jednání. Jednáme také o možnostech výjimek z elektronické evidence tržeb pro předvánoční prodej ryb, stanovení minimálních zůstatkových průtoků, přípravě nové evropské legislativy k nákazám ryb nebo řešení problematiky pozemků pod vodními díly. V brzké době půjde také do mezirezortního připomínkového řízení novela vodního zákona, zaměřená na rizika a řešení problematiky sucha, pak také novela zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s evropským nařízením k nepůvodním invazním druhům. Jinak musím podotknout, že činnost sdružení není pouze o tom být proaktivní, iniciovat a podávat vlastní návrhy na změny v legislativě a jiných strategických dokumentech. Naopak bych řekl, že až z 90 % se musíme chovat reaktivně a eliminovat nebo upravovat záměrně nebo z neznalosti problematiky vznikající návrhy, aktivity či legislativní změny, které, pokud bychom adekvátně nezareagovali, by mohly mít negativní dopad na produkční rybářství. Je to taková ta klasická černá práce, která není na první pohled moc vidět, ale o to více je pro obor zásadnější a prospěšnější.

Jak vnímáte pozici Rybářského sdružení ČR vzhledem ke státním institucím, především k ministerstvu zemědělství a životního prostředí?

Jsem přesvědčen, že Rybářské sdružení ČR je respektovanou organizací u obou rezortů. Bez existence sdružení by vyjednávací pozice produkčního rybářství byla mnohem slabší, roztříštěnější. Ale to platí i pro ostatní organizace v jiných oborech, i proto jsou profesní spolky, zájmová sdružení či asociace zakládány. Trochu odbočím. Jsem moc rád, že naše profesní organizace vystupuje jednotně a že se především mezi sebou uvnitř organizace dokážeme dohodnout bez vlivu různých zájmových skupin. Zde opravdu 100 % platí, že v jednotě je síla. Pokud by existovaly různé zájmové skupiny, které by chodily na ministerstva s odlišnými požadavky, jak by pak měli státní úředníci postupovat a rozhodovat? Máme to o to snazší, že jsme jedinou dlouhodobě fungující a prověřenou profesní organizací produkčního rybářství v České republice, každý ví, co od nás může očekávat a kam směřují naše kroky, o co usilujeme. Jsme zkrátka čitelní.

V současnosti rybářství trápí řada závažných problémů – nedostatek vody v rybnících a s tím spojené úhyny ryb, tlak rybožravých predátorů, až po kvalitu vody a tlak ochrany přírody. Jak celou situaci jako ředitel instituce, která sdružuje téměř 50 hlavních producentů ryb v ČR, vnímáte?

Je to těžké, těžké, a ještě jednou těžké. Těch problémů je více než dost. Bez vody se ryby těžko mohou chovat, pokud nebude voda, nemusíme se o dalších problémech vůbec bavit. Už se stává klišé neustále opakovat, že je zapotřebí zadržovat vodu v krajině. To víme všichni dobře. Ale najít vhodná řešení a aplikovat je, to se zdá být mnohem obtížnější. Na jednu stranu máme zadržovat vodu v krajině, na druhou stranu chce Ministerstvo životního prostředí nařízením vlády plošně zpřísňovat limity zůstatkových průtoků a tím vlastně urychlit odtok z území České republiky. Dalším aspektem je kvalita vody. Kvalita vody nejen v rybnících, ale i ostatních vodních dílech a drobných vodotečích, není dobrá, to si také všichni uvědomujeme. Ať už je to živinové zatížení nebo i tzv. mikropolutanty. Zrovna minulý týden jsem se zúčastnil dialogu mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Diskuze se stočila i na kvalitu vody v rybnících, především v těch, kde je zřízena soustava Natura 2000 a je vymezen předmět ochrany. Opět byli produkční rybáři napadáni ekologickými nevládními organizacemi, že jsou vinni tím, že je špatná kvalita vody přímo úměrná hospodaření v rybnících. My už nějaký ten pátek víme, že tomu tak úplně není a že ani snížení či vyloučení obsádek v rybníce i povodí zatíženém živinami, absence intenzifikačních opatření a dalších zásahů kvalitu vody v rybníce nezlepší, možná jen krátkodobě. Dlouhodobý efekt takového počínání je pak ale o to mnohem horší nejen pro předmět ochrany, ale pro celý rybniční ekosystém a pro ekonomiku hospodařícího subjektu. A právě tady chybí ten tolik potřebný dialog, o kterém jsem již mluvil. A abych úplně zodpověděl celý dotaz, tak populace rybožravých predátorů a jimi působené škody jsou na vzestupu. Jediné, co v loňském roce trochu pokleslo, byly škody způsobené kormoránem velkým. Velikost populace tažných ptáků je neměnná, ale rozhodně se hejna zdržela na našem území kratší dobu, než bývá obvyklé. Jestli to bylo dané mírnější zimou nebo něčím jiným, ať každý posoudí sám.

V ČR v posledních letech stagnuje zájem o sladkovodní živé ryby na domácím trhu, naopak mírně roste zájem o ryby zpracované. Nepomohla by většímu zájmu o sladkovodní ryby v tuzemsku nová propagační kampaň?

Určitě pomohla. Máme tady v současnosti probíhající kampaň Ryba na talíř, která jistě nemá špatnou koncepci, jen trpí nedostatkem finančních prostředků, tudíž nemá možnost oslovit širší okruh obyvatelstva, a tak není moc vidět. Ryba domácí měla prostředků více než dost, ale jak dopadla, víme všichni. V tomto bychom si měli vzít příklad od polských sousedů, kteří spustili dvě kampaně financované z Evropského rybářského fondu. Jedna byla zaměřena na kapra (Pan Karp), druhá na pstruha (Teraz pstrag!). Obě byly úspěšné, pro představu, na propagaci a podporu konzumace pstruha vynaložili Poláci v letech 2011-2014 v projektu 65 mil. Kč, roční konzumace se za toto období zvýšila o 3000 tun a výnosy z prodeje o 336 mil. Kč! To hovoří za vše. V Polsku začali zákazníci ve větší míře nakupovat zpracované sladkovodní ryby v supermarketech v průběhu celého roku, o čemž se nám může zatím jen zdát.

Jak hodnotíte spolupráci s Řídícím orgánem OP Rybářství z Ministerstva zemědělství? Jakým způsobem se podílí Rybářské sdružení ČR na utváření tohoto programu, který je využíván producenty?

Nechci, aby to vyznělo jako bezbřehá pochvala, ale současná spolupráce s Řídícím orgánem OP Rybářství Ministerstva zemědělství je ukázková. Takto si představuji komunikaci státní správy se zainteresovanými subjekty (stakeholdery). Zástupci odboru se pravidelně zúčastňují Plenárního zasedání Rybářského sdružení ČR, kde představují aktuality, nové výzvy, změny v pravidlech a přijímají zpětnou vazbu od zástupců žadatelů z tohoto operačního programu. Pak se konají tzv. pracovní skupiny, kde zástupci Rybářského sdružení ČR vyjadřují své názory, dávají návrhy na zlepšení a diskutují k navrhovaným strategiím, pozicím, apod. Řídící orgán s námi také samozřejmě konzultuje záležitosti týkající se nastavení programu, pozice České republiky směrem k Evropské komisi a další.

Je tomu již dva roky, co se sídlo Rybářského sdružení přestěhovalo do nových vlastních prostor. Jak s odstupem času vzpomínáte na tento přesun, jsou nové prostory vyhovující?

Pokud bych měl znovu na vybranou, jednoznačně bych do toho šel znovu. Jsme ve svém, kanceláře jsou orientovány do klidné zástavby, zatím zde nevyvstal žádný problém. I když samotné stěhování a administrace s tím spojená byly velice obtížné, s následky se potýkám dodneška. Stěhovali jsme se z poměrně velkorysých prostor do menších, které nám sice prostorově vyhovují, nicméně pořád ještě mám v kanceláři plno nevybalených věcí, které musím probrat a nepotřebné vyhodit. Zatím jsem se k tomu nedostal.

Chytáte a jíte ryby? Který druh rybolovu preferujete?

Pokud mám čas, rád chodím na ryby. Nejraději ze všeho muškařím a vláčím, z toho vyplývá i druhové zaměření, lososovité ryby a dravci. Ale to neznamená, že bych nechytal i jiné druhy a nepoužíval jiné metody lovu. Rád si také sednu k prutům nahozeným na položenou na kapra. Takže nejsem určitě vyhraněný specialista, ale spíše průměrný až podprůměrný rybářský generalista. Ryby jím v jakémkoliv množství, úpravě a nejsem vybíravý, ani co se druhu týče. Pokud bych měl vybrat jen jednu úpravu a druh ryby, tak asi uzeného síha