Březen 2020 - 41

Pro Rakousko to platí stejně tak. U nás (v Rakousku – pozn. překl.) se vyskytuje zhruba 90 různých druhů ryb a všechny jsou ohrožené až silně ohrožené. Jaké jsou příčiny? Začalo to škodlivými zásahy do vodních toků. Všechny tekoucí vody byly regulovány a vedlejší nebo stará ramena toků odříznuta a zasypána. Více než 6 000 vodních elektráren rozdělilo tekoucí vody svými hrázemi. A přes údajně biologické čistírny se dostávají do vodstva hormonálně aktivní škodlivé mikrolátky, které poškozují endokrinní systém ryb.

V evropské Rámcové směrnici o vodách (RSV) se všechny státy zavázaly navrátit do roku 2015 vodstvo do co možná nejlepšího stavu. Z toho nenastalo nic a RSV je nyní prodloužena do roku 2027 – jen pro její realizaci nejsou žádné finanční prostředky. Proto se Správní úřad jasně kriticky vyslovil, že po uplynutí RSV bude 60 % našich (rakouských – pozn. překl.) tekoucích vod ve špatném stavu. Jak se mají početní stavy ryb zlepšit? Bez sportovních rybářů by ryby ve většině vod už vymizely, neboť rakouští sportovní rybáři s velkým entuziasmem každoročně vysazují za velkých finančních nákladů do vod nové ryby. Naproti tomu stojí organizace domněle zaměřené na „ochranu přírody“, které propagují neřízené šíření rybožravých zvířat.

Vydry žily po desetiletí přirozeně v severním Waldviertelu. Nyní se tento predátor ryb rozšířil přes celý spolkový region. Ale – Evropská unie trvá jednoznačně na stanovisku: Pokud dravci způsobují škody a zároveň vykazují zachovalé stavy, smějí být přijata opatření, a to až k jejich odstřelu. A nyní k Dolnímu Rakousku. Stav vyder v Dolním Rakousku se pohybuje v současnosti mezi 900 až 1000 zvířat. Roční přírůstek činí přibližně 10 %, to je tedy 90 až 100 vyder za rok.

O ohrožení nemůže být řeč. Jinak je tomu u ryb: V mnoha potocích Dolního Rakouska jsou stavy pstruhů už daleko pod mírou reprodukční schopnosti 50 kg/ha. Jsou potoky, ve kterých bylo při kontrolách nalezeno jen přes 5 kg/ ha. A to jsou ryby s délkou nejvýše 8 cm, neboť do této velikosti se mohou ještě ukrývat pod kameny. To už jsou nejtěžší ekologické škody. Pro redukci těchto škod byl v Dolním Rakousku povolen odstřel 50 vyder. Na početní stav vyder to nemá absolutně žádný vliv. Přesto proti tomu ale křičí nevládní organizace zaměřené na takzvanou ochranu přírody. Podívejme se na jih, do Korutan: Ulrich Habsburg-Lotrinský, soudní znalec, podal letos stížnost o náhradu škod. Škody způsobené vydrou dosáhly částky až 154.000,- Euro. Spolková země Korutany potvrzuje argumenty stěžovatele vystavením znaleckého posudku. Mimo jiné je zde uvedeno: „... byl zjištěn výjimečně silný pokles rybí biomasy, který je v přímém vztahu k rozšíření vyder.“ Anebo se podívejme do Štýrska. Také tam již vydra dosáhla „příznivého početního stavu“. A také tam můžeme sledovat ty nejtěžší ekologické a ekonomické škody na rybí populaci způsobené vydrou. To dokládají vědecké průzkumy z Karl-Franzens-Universität ve Štýrském Hradci a z Universität für Bodenkultur ve Vídni už v roce 2017. Představitelé štýrské zemské politiky se zavázali přijmout opatření.

Ale politici se zjevně stávají rukojmím domnělé ochrany přírody. I přes výše zmíněné, vědecky podložené důkazy nenastala žádná změna. V Dolním Rakousku se konečně začíná něco dít. A okamžitě se proti tomu některé organizace bouří. Tím ale ukazují, že je jim příroda úplně lhostejná, neboť ty opravdové škody v přírodě vznikají na rybí populaci. Problémem je, že do vody není vidět. Všeobecně tedy končí ochrana životního prostředí a přírody na povrchu hladiny.

Převzato z Fischer & Teichwirt 01/2020, strana 18 (přeložila Markéta Flajšhansová)