Možnosti zachycení a recyklace unikajících sedimentů a živin při výlovech rybníků

Ján Regenda, Pavel Hartman, Marcellin Rutegwa, Jan Dofek, Ústav akvakultury a ochrany vod, FROV JU

Je všeobecně známo, že kvalita vody odtékající při výlovech z rybníku patří k těm nejhorším v průběhu celého chovného cyklu. Je proto zcela na místě hledat způsoby, jak minimalizovat možné negativní dopady na vodoteč a povodí pod rybníkem. Množství unikajících živin a sedimentu je velmi vysoké. V Rakousku se proto pod nově budovanými rybníky zřizují „laguny“, které zajišťují zdržení vody vytékající z rybníku posledních 24 hod před výlovem a v jeho průběhu na úrovni 20–30 min.

Cíle projektu

V rámci projektu bylo proto cílem vyzkoušet možnosti zachycení a recyklace sedimentu a živiny unikajících v průběhu výlovu z rybníků. K tomuto účelu byly testovány dočasné bariery – hrázky postavené ve stoce pod rybníkem z balíků slámy/sena. Díky tomu došlo ve stoce k dočasnému vzdutí vodní hladiny a podpoření sedimentačních procesů. Zachycený sediment společně s hrázkami byl následně odtěžen a vrácen zpět do rybníku ve formě kompostu. Testování této technologie proběhlo celkem na 9 rybnících o velikosti 0,8 až 20,0 ha. Obsádka lovených rybníků byla v kategoriích K1, K2 a K3 a její biomasa v čase výlovu dosahovala 84 až 2 915 kg.ha-1. Sledování kvality vody probíhalo měřením základních fyzikálně chemických parametrů (teplota vody, pH, kyslík, ORP, vodivost), jakož i celou škálou laboratorních analýz (NL105, NL550, TN, TP, Prozp., TC, TOC, TIC, KNK4,5, Ca, Fe, Ferozp., BSK5 a CHSKCr).

Výsledky

V průběhu strojení a výlovu rybníka dochází k postupnému nárůstu koncentrace všech sledovaných parametrů. Jejich maximální úroveň kulminuje ve fázi výlovu (BSK5, NL105, NL550, Fe a Ferozp.) nebo až po něm (CHSKCr, TN, TP, TOC, TIC, TC, KNK4,5, Ca). Tyto hodnoty jsou obvykle mnohonásobně vyšší ve srovnání s fází „noc před výlovem“. Nicméně snížení jejich koncentrace průtokem přes bariery je v těchto fázích v průměru poměrně vysoké (nad 50 %). V některých případech však bylo dosahováno snížení nad 90 %. Nejreprezentativnější pro porovnání účinnosti fungování barier jsou pak změny hodnot NL105 a TP, které uvádí tabulka 1, resp. vizuální porovnání kvality vody (viz. obr. 2). U sledovaných základních fyzikálně chemických parametrů byly zjištěny obvykle jen malé změny jejich průtokem přes bariery. Za zmínku stojí mírný pokles hodnoty pH při průtoku barierami, jakož i jeho pokles v průběhu výlovu. Množství kyslíku je průtokem barier obvykle zvyšováno, s výjimkou fáze hodina po výlovu, kdy naopak klesá. Díky tomu bylo v prostoru nad barierami možné zachytit velkou část plevelných ryb, které v závěru výlovu unikaly z rybníku a držely se u hladiny.

Budování hrázek

Bariery je vhodné budovat z balíků sena/slámy, které jsou lisované co nejméně, jen aby držely tvar (nižší hmotnost, lepší tvarování). Vlastní barieru se osvědčilo stavět ze dvou řad balíků se vzájemným překryvem míst dotyku. Maximální výška bariery je do 1,2 m (3 řady balíků na sebe), neboť tlak vody vznikající při této výšce nad barierou je udržitelný pomocí jednoduchých fixačních prvků. K fixaci balíků se osvědčilo používat propichovací ocelové trny ve tvaru T – menší riziko poranění! Vhodné je mít alespoň dvě velikosti fixačních trnů (na 1 balík/80 cm, na 3 balíky/150 cm). Vyšší hráze je vhodné na vzdušné strany zapřít o opěrnou konstrukci (ocelová klec). U mělkých stok je vhodné po stranách vybudovat křídla, která usměrní tok vody do vegetačního krytu a zvýší její akumulovaný objem. Problematické podtékání barier je možné zmírnit vystláním prostoru nad hrázkou jutovou tkaninou (min. 2–3 m).

Výběr rybníka

Na základě našich zkušeností můžeme pro tuto technologii doporučit spíše menší rybníky o velikosti do cca 10 ha. Prostor pod rybníkem by měl mít mírný spád a být přístupný pro mechanizaci (bez stromů, únosný terén). Vlastní odtoková stoka by neměla být silně zabahněná s „měkkým dnem“, neboť hrozí vysoké riziko podtékání barier. Ideální hloubka stoky je cca 50–60 cm. Za výhodu je možné považovat potenciál pro rozlití vody na okolní pozemky. Důležitá je však skutečnost, že rybník nesmí být postaven na vydatném vodním toku, bez možnosti regulace obtoku (problém ředění a vypláchnutí sedimentu).

Závěr

Pomocí dvou dočasných hrázek ve stoce pod rybníkem byla zlepšena kvalita vody u všech sledovaných parametrů s výjimkou rozpuštěných forem fosforu a železa. Jejich koncentrace se pod druhou barierou snižovala v průměru o 50 %, ale často byla zjištěna retence přes 90 %. Tato testovaná inovativní technologie budování dočasných barier ve stoce pod rybníkem může být využita rovněž i pro zachytávání sedimentu unikajícího z rybníku při jeho odbahňování nebo rekonstrukci. O takovéto uplatnění v praxi již projevili zájem pracovníci AOPK v Českých Budějovicích na základě prezentace dosažených výsledků odborné veřejnosti.

Březen 2018 - Číslo 33

Další čísla časopisu

Kontakty

Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?

Lidická 2156/108a, 370 01 České Budějovice

+420 387 312 348, +420 387 435 960

info@cz-ryby.cz

Napište nám

Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: