Mým cílem je udržet a pro rybáře zajistit trvale udržitelný a kvalitní rybolov
Ing. Roman Heimlich, Ph.D., nový jednatel Českého rybářského svazu
Roman Heimlich se stal novým jednatelem ČRS, kdy na základě výběrového řízení nahradil od 1. září 2019 v této pozici Ing. Jana Štípka, který odešel do penze. Můžete čtenářům přiblížit svou rybářskou minulost?
Narodil jsem se v roce 1981 ve Strakonicích. Okolo vody, řek, rybníků a výlovů jsem se pohyboval již od malička. Voda mě vždycky přitahovala a život v ní fascinoval. První rybu na prut (lískový) jsem ulovil v šesti letech na obecním rybníku u babičky a od té doby jsem byl chycen navždy. Právě z těchto důvodů jsem po ukončení základní školy v roce 1995 nastoupil na Střední rybářskou školu do Vodňan. A protože mě rybářství pořád bavilo, moje následující studijní kroky směřovaly do Brna, kde jsem absolvoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu - magisterský program zootechnika s rybářskou specializací. V roce 2012 jsem pak ukončil na též univerzitě postgraduální doktorské studium ve studijním programu Ekologie a ochrana prostředí (zoobentos Lednických rybníků). Již v průběhu studií na Mendelově univerzitě jsem začal (v roce 2008) pracovat jako odborný referent Ministerstva zemědělství v Oddělení rybářství a včelařství, kde jsem pak od roku 2016 působil jako vedoucí oddělení, až do zahájení práce pro ČRS.
Jaké jsou Vaše plány a nejbližší cíle, které svaz pro sportovní rybáře připravuje? Na co se mohou těšit? Jaký je stav a vývoj členské základny?
V novém zaměstnání jsem poměrně krátce, takže se samozřejmě intenzivně seznamuji s chodem sekretariátu, vztahy mezi jednotlivými místními organizacemi, územními svazy a spolupracujícími subjekty. Myslím, že máme dobrý tým, a to je základ. Mým cílem je udržet dostupnost celosvazového rybolovu i do budoucna a pro rybáře zajistit za vložené prostředky co nejlepší servis, trvale udržitelný a kvalitní rybolov. Členská základna nám několik posledních let pozvolna roste, a to napříč všemi kategoriemi, což je dobré znamení a příslib do budoucna.
Společným problémem produkčních a sportovních rybářů je sucho, nemoci a boj s rybožravými predátory. Jaká je aktuální situace na svazových revírech?
Výše jmenované problémy se samozřejmě rybářských revírů dotýkají velmi významně. V souvislosti s nárůstem teplot dnes nejvíce trpí pstruhové revíry s obsádkou lososovitých druhů ryb, které jsou na teplotu vody a obsah kyslíku velmi citlivé. Úbytek vody a zvyšující se teplota tedy vyžaduje reakci i co se týče způsobu hospodaření. Ve vhodných podmínkách podporujeme původní druhy ryb, jinde uplatňujeme kombinované obsádky a tam, kde jsou podmínky především v průběhu léta zcela nevyhovující, vysazujeme více odolné druhy ryb, a to především v jarním a podzimním období, kdy je teplota vody nižší. Na mimopstruhových revírech se zatím problémy se suchem týkají některých nebeských rybníků, nádrží s nedostatečným přítokem nebo částí toků s výraznými odběry vody. Z nebezpečných nákaz se jedná především o KHV (koiherpesvirózu) u kaprů a VHS (virová hemoragická septikémie) u lososovitých ryb. Obecně můžeme říci, že tyto nemoci přímo souvisí s hustotou obsádky a máme s nimi problémy pouze lokálně, většinou na chovných rybnících a rybochovných zařízeních. V rybářských revírech se díky výraznému naředění obsádky většinou neprojevují, přirozeně dochází spíše k utlumení nákazy. Aktuální nákazovou situaci v ČR pak zohledňujeme při volbě dodavatele rybích násad do revírů. Rybožraví predátoři nám, podobně jako sucho, dělají opravdu velké vrásky na čele. V hlavní roli zde vystupují dva klíčové druhy, a to kormorán velký a vydra říční. U kormorána již existuje možnost regulace na základě platné výjimky. Navíc Ministerstvo zemědělství nově vyplácí z národních zdrojů „zástřelné“ 500 Kč za zobák. Dá se říci, že co se týče regulace zmiňovaného rybožravého predátora, jsme na tom v porovnání s většinou států EU velice dobře. Nicméně problém kormorána je třeba jednoznačně řešit na úrovni celé EU. Co se týče vyder, tam je situace podstatně horší, neboť Ministerstvo životního prostředí prozatím neumožňuje regulaci a její populace v posledních letech enormně stoupá. Nicméně pevně věřím, že se v nejbližší době podaří nalézt s orgány ochrany životního prostředí rozumný kompromis a určitá úroveň řízení početního stavu bude umožněna. Z dalších predátorů, kteří více či méně místy ovlivňují obsádky ryb, lze jmenovat volavky, čápa černého, norka amerického, morčáka a další...
Jsou nějaké zásadní problémy? Sportovní rybáři si například často stěžují, že v některých lokalitách není žádný limit úlovků na ryby, které si rybář za rok od vody může odnést a hodnota odlovených ryb mnohonásobně přesáhne cenu povolenky. Dost často se také hovoří o nutnosti zavedení horní míry u některých sportovně cenných druhů ryb, jak tuto problematiku vnímáte?
Domnívám se, že současný systém hospodaření v revírech a svazového rybolovu je dobře propracovaný, má dlouholetou tradici, je dostupný pro každého a revíry jsou, i přes uvedené problémy výše, obecně solidně zarybněny. Co se týče povoleného množství ponechaných ryb, v této záležitosti probíhaly a dále probíhají četné diskuze, avšak není snadné nastavit systém tak, aby vyhovoval požadavkům všech rybářů a zároveň byla zajištěna udržitelnost rybolovu. Již v minulosti zde byla snaha o omezení počtu ponechaných kusů ryb (50 ks vyjmenovaných druhů ryb ročně) s možností zakoupení další povolenky po vyčerpání tohoto limitu, avšak tento systém se z několika důvodů neosvědčil. Současně nastavená pravidla ohledně možného počtu ponechaných ryb lze považovat za rozumný kompromis. Někdo si přivlastňuje ryb více, jiný méně či nic, měla by zde být určitá rovnováha. Je to samozřejmě také o chování a rozumném přístupu samotných rybářů.
Jestliže bude tato rovnováha narušena, je pak třeba sáhnout k restrikcím. Jsme rozhodně otevření diskuzi v záležitosti. Ohledně zavádění horních měr ryb se domnívám, že pro zatraktivnění lovu některých druhů na vybraných lokalitách to jistě není špatný krok. Nicméně by dle mého názoru nemělo být apli
kováno ve větším či neomezeném rozsahu. Z hlediska zajištění udržitelnosti populací ryb v rybářských revírech jsou cenné zejména střední kategorie, které mají největší reprodukční potenciál.
V současné době je všeobecný problém s nedostatečným zájmem dětí o sportovní činnosti. Jakým způsobem podporujete výchovu mládeže v oblasti sportovního rybolovu? Mají děti o chytání ryb zájem?
Co se týče zájmu o sportovní rybolov, počet dětí a mládeže má již zhruba 5 let rostoucí tendenci. Není to zadarmo, za tím vším je třeba hledat obětavou práci rybářů z místních organizací i územních svazů ČRS. V řadě našich regionálních jednotek zavedli první povolenku pro děti zdarma, máme širokou nabídku rybářských kroužků mládeže, nabízíme vědomostně-znalostní soutěže, připravujeme propagační materiály, výukové pomůcky a učebnice. V dětech spatřujeme budoucnost našeho svazu, pro jejich podporu děláme maximum a jsme rádi, že tato práce přináší ovoce. V dnešní době počítačů a virtuálního světa je podle mě budování vztahu dětí k přírodě velice cenné.
Letošní rok byl pro Vás určitě hektický, měl jste čas zajít s prutem na ryby? Jíte ryby, jaké a jakou úpravu máte nejraději?
Je pravdou, že letošní rok rušnější byl. Kromě toho, že jsem v průběhu roku měnil zaměstnání, v létě se nám narodila dcerka Verunka, a tak krom pracovních povinností přibylo i těch rodičovských, které si ale moc užívám. Nicméně čas na ryby si snažím udělat pořád - samozřejmě neopouštím mojí srdcovou záležitost muškaření, ale v poslední době se poměrně často snažím přelstít i větší dravce na přívlač. Ryby připravuji a jím moc rád a poměrně často. Mám rád pstruha, dravé ryby, ale hodně si pochutnám i na kaprovi, nebo občas na mořské rybě. Nejzásadnější věc, co se týče konzumace ryb, je čerstvost. Tvrdím, že čerstvá ryba nepotřebuje moc koření ani složitou přípravu, a tak si většinou vystačím jen se solí, pepřem, trochou citrónu a olivovým olejem.
Prosinec 2019 - číslo 40
Další čísla časopisu
Kontakty
Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?
Napište nám
Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: