Letošní zasedání Evropské federace chovatelů ryb (FEAP) se zabývalo dovozem ryb ze třetích zemí a dodržováním standardů welfare u ryb
Letošního zasedání Evropské federace chovatelů ryb (FEAP), které se konalo na konci května v Paříži, se zúčastnilo téměř šedesát delegátů z osmnácti zemí Evropské unie i mimo ni (Island, Turecko, Norsko). Své místo ve federaci má i Česká republika, jejímž delegátem byl ředitel Rybářského sdružení České republiky, RNDr. Michal Kratochvíl, Ph.D., který se pravidelně těchto zasedání jako předseda sekce pro sladkovodní akvakulturu v rámci vnitřních struktur FEAPu účastní. Evropská produkce dvou nejvýznamnějších chovaných sladkovodních druhů, kapra obecného a pstruha duhového, byla v loňském roce poměrně stabilní, producenty po celé Evropě však dlouhodobě trápí především akutní nedostatek vody, rybožraví predátoři a příliš omezující ochrana přírody. V evropském kontextu je na trhu spíše nedostatek ryb než jejich přebytek, a to i přes intenzivní dovoz ryb do Evropské unie především ze zemí, jakými jsou i Turecko a Čína. Ty konkurují evropským producentům nikoliv dovezeným objemem produktů rybolovu a akvakultury, ale především nízkými cenami, které jsou pro evropské producenty nekonkurenceschopné. Důvody jsou prozaické – produkty, které se dostávají na jednotný evropský trh ze zemí tzv. třetího světa, nemusejí splňovat striktní podmínky v chovech, jako je tomu u evropských farmářů, například dodržováním welfare chovaných ryb, certifikací krmiv, limitovaným použitím medikačních a dezinfekčních preparátů, restriktivními omezeními ze strany ochrany přírody, nadměrnými vládními pobídkami, levnou pracovní sílou a jinými faktory, které určují konečnou cenu produktu na trhu. Z popudu sekce pro sladkovodní akvakulturu bylo na všeobecném plénu také otevřeno téma welfare ryb při chovu, transportu a zabíjení ryb ve zpracovnách a zhodnocení welfare ryb při nadměrném tlaku Letošní zasedání Evropské federace chovatelů ryb (FEAP) se zabývalo dovozem ryb ze třetích zemí a dodržováním standardů welfare u ryb rybožravých, chráněných predátorů (především vydry a kormorána).
Z této diskuze následně vyplynulo, že standard welfare ryb při chovu, transportu i při usmrcování ryb je obecně až na výjimky vysoký, což je pochopitelně i v zájmu producenta při snaze docílit co nejkvalitnějšího produktu. Naopak neúměrné utrpení ryb je dlouhodobě působeno přemnoženými rybožravými predátory včetně konkrétních dopadů na postižené jedince, jako jsou zevní i vnitřní poranění včetně otevřených ran, které následně zaplísní, značný stres u ryb nahnaných kormorány ke břehu či rušení obsádky vydrou pod ledem, a podobně. Na toto téma se připravuje i diskuze a přenesení problematiky na úroveň poradního orgánu pro akvakulturu (Aquaculture Advisory Council) a posléze k Evropské komisi.
Valné shromáždění se také zabývalo otázkami k budoucímu fungování a směřování organizace, personální obměně na postu generálního tajemníka, změnou sídla organizace z belgického Lutychu do Bruselu, komunikací mezi členy organizace, jednotlivými sekcemi a sekretariátem. Na plénu zasedání byl také představen program podzimního prezidentského mítinku v Bruselu, který bude spojen s odbornou a tiskovou konferencí, a to vzhledem k padesátému výročí založení federace.
Červen 2018 - Číslo 34
Další čísla časopisu
Kontakty
Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?
Napište nám
Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: