Červen 2018 - 34

Určité ztráty během zimního období jsou přirozené, ale během posledních několika let byl v některých lokalitách zaznamenán výrazný nárůst mortality kaprů v jarních měsících, přičemž postiženy byly většinou dospělé, téměř tržní ryby. Podobné problémy byly zaznamenány i v jiných evropských zemích. Ve Velké Británii koncem osmdesátých let 20. století byl tento fenomén nazván „syndromem jarních úhynů kaprů“ (Spring Carp Mortality Syndrome; SCMS). V roce 2011 byl z případu jarního úhynu kaprů ve Velké Británii poprvé izolován virus velmi podobný Carp Edema Viru (CEV; čeleď Poxviridae), který byl předtím izolován koncem sedmdesátých let v Japonsku z koi kaprů trpících tzv. spavou nemocí koi kaprů (Koi Sleepy Disease; KSD). Od r. 2011 je tedy tento virus považován za jednoho z možných původců úhynů kapra v jarních, někdy i podzimních měsících, a v Evropě je mu věnována zvýšená pozornost.

Klinické a patologické příznaky onemocnění „CEV“ u kaprů velmi připomínají koi herpesvirózu (KHV), ale v případě CEV se příznaky projevují při nižších teplotách (8–20 °C). U ryb bývá pozorována letargie, příznaky dušení a shromažďování nemocných ryb u hladiny a u přítoku. Po vylovení je evidentní skvrnitý vzhled kůže způsobený nepravidelnou tvorbou hlenu, ryby mívají zapadlé oči a edém nebo až nekrózy žaber. V České republice byl CEV poprvé potvrzen metodou PCR v roce 2015 z archivních vzorků odebraných z případů úhynů v letech 2013 a 2014. Od té doby byla diagnostika zvýšené mortality kaprů v rybnících po zimování zaměřena na detekci CEV, zvláště pokud jsou úhyny doprovázený typickými výše zmíněnými příznaky při teplotě vody 5–18 °C.

V roce 2017 bylo zahájeno řešení grantového projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum „Nová virová onemocnění v chovech kapra obecného – diagnostika a prevence”. Tento projekt je zaměřen především na sledování a komplexní diagnostiku případů hromadného hynutí kaprů v chladnějších obdobích vegetační sezóny (jaro, podzim). Cílem projektu je získání co největšího množství informací souvisejících s výše uvedenými případy a formulování zásad prevence a ochrany před zavlečením a rozšířením tohoto onemocnění v chovech kapra a koi kapra v ČR.

V letech 2013–2016 bylo vyšetřeno šestnáct případů jarního hynutí, během roku 2017 v rámci řešení projektu NAZV devatenáct případů jarních úhynů a jeden podzimní. Ze všech lokalit byla hlášena zvýšená mortalita kaprů nebo koi kaprů za podobných klinických příznaků (letargie, ztráta reflexů, dušení). Odebrané vzorky žaberní tkáně byly metodou polymerázové řetězové reakce (Polymerase Chain Reaction; PCR) vyšetřovány na přítomnost CEV nukleové kyseliny (CEV DNA).

V letech 2013 – 2016 byla CEV DNA nalezena v žábrách ryb ze sedmi lokalit z šestnácti vyšetřovaných a v roce 2017 v osmi z devatenácti případů jarních úhynů a při jednom podzimním hynutí. Ve většině případů byly CEV DNA pozitivní jen některé ryby odebrané na lokalitě. Podzimní úhyn kaprů, při němž byla detekována CEV DNA, byl v ČR diagnostikován v roce 2017 poprvé. V tomto případě byly CEV DNA pozitivní všechny vyšetřované ryby.

Lokality, na kterých byl zaznamenán pozitivní nález CEV DNA, jsou od sebe poměrně vzdálené a liší se i původ násadových ryb, takže zatím není možné spolehlivě určit zdroj nákazy a předvídat její šíření. Je velmi pravděpodobné, že podobných úhynů kaprů se na našem území odehrálo v posledních letech víc, než bylo vyšetřeno. Podobnost příznaků s koi herpesvirózou totiž vyvolává pochopitelnou obavu chovatelů ryb z možných restrikcí, a tudíž snižuje dostupnost infikovaných ryb k podrobnějšímu sledování tohoto nově se vyskytujícího onemocnění.

Oproti loňskému roku, kdy byly jarních úhynů hlášeny téměř dvě desítky, je letos klid, žádný případ zvýšeného úhynu kaprů zatím hlášen nebyl. Důvodem může být rychlé oteplení vody v důsledku slunečného počasí, anebo neochota chovatelů zvýšenou mortalitu kaprů přiznat. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nákazu povinnou hlášením, je v tomto případě obava z možných důsledků bezpředmětná. V rámci řešení výše zmíněného projektu jsou vyšetření ryb prováděna bezplatně, výsledky jsou poskytovány pouze jednotlivým chovatelům a veřejně jsou prezentovány zcela anonymně, bez udání lokalit.