Červen 2021 - 46

Gratuluji k opětovnému zvolení do funkce děkana fakulty. Bylo to v době lockdownu, takže to nemohlo být dříve, třeba i s podáním ruky. Probíhala volba jinak, než je obvyklé?

Děkuji. Vlastní volba akademickým senátem probíhala standardně. Určitá nejistota v souvislosti s pandemií ale byla s ohledem na nejasnosti, zda se bude moci například senát sejít a za jakých podmínek a v dalších formálních věcech. Na druhou stranu, volby jsme naplánovali s dostatečnou časovou rezervou, takže byl čas i na náhradní termín a vedení fakulty by nebylo ohroženo „bezvládím“. Chci na tomto místě i poděkovat senátorům a v podstatě všem pracovníkům za projevenou důvěru. Své znovuzvolení neberu rozhodně jako formální záležitost. Je to pro mě závazek a odpovědnost za další vývoj fakulty.

Všichni jsme měli posledních více než 12 měsíců převrácený život na ruby. Jak ty jsi prožíval pandemii v roli děkana fakulty? Bylo to náročné?

Náročné to skutečně bylo. Hlavně s ohledem na nutnost neustále vytvářet nová opatření, která se dost často změnila ještě, než jsme je stačili na fakultě oficiálně vydat. Stálo to hodně času, který člověk nemohl věnovat jiným, rozvojovým záležitostem. Kromě nastavování formálních opatření padajících na nás seshora jsme museli ještě nastavit skutečně smysluplná opatření k zajištění chodu fakulty, speciálně našich rybochovných objektů tak, aby byl provoz zajištěn i v případě propuknutí pandemie v širším měřítku na těchto objektech. U ryb musí být provoz zajištěn 24 hodin denně 7 dní v týdnu bez ohledu na pandemickou situaci. A k tomu náběh na on-line výuku. Zde si musím s úsměvem vzpomenout na mnou nařízené povinné školení v Teams ještě před vypuknutím pandemie. Řada kolegů ho vnímala jako zbytečné a v horizontu několika měsíců ho docenila.

Byl během toho nějaký, třeba kritický moment, který bys nechtěl opakovat? Nebo to proběhlo bez zásadních komplikací?

To, že by nebyly komplikace, by bylo asi odvážné tvrdit. Ale máme tady skvělý tým, takže se podle mého názoru podařilo vše poměrně dobře zvládat. Nastavili jsme funkční systém práce z domova, jako fakulta jsme vyšli vstříc všem i s ohledem na potřebu být doma s dětmi v době on-line výuky, pracovníci tuto krizovou situaci nepocítili na svých mzdách, a naopak mohu říct, že jsem nezaznamenal ze strany pracovníků zneužití situace či odmítnutí nastoupit tam, kde bylo potřeba. Opakovat bych si asi nechtěl znovu prodělání Covidu, ale i to jsme zvládli. Dokumenty k podpisu jezdily určitou dobu za mnou domů.

Trocha bilancování. Čtyři roky ve funkci děkana utekly jako voda. Co považuješ za největší úspěch za dosavadní působení ve vedení fakulty?

Ano, uteklo to. Nerad sám hodnotím své úspěchy. To by měli jiní. Jsem ale přesvědčený, že se na fakultě podařilo plno dílčích věcí a fakulta se od svého vzniku stále rozvíjí dobrým směrem. Z mého pohledu se nám stále daří smysluplně investovat. Vybudovali jsme novou laboratoř nemocí ryb, recirkulační systémy pro chov ryb, akvaponický skleník, etologické laboratoře, fotovoltaickou elektrárnu na rybochovném objektu, vrty a nakoupili elektromobily. Dále obnovujeme nákladné přístrojové vybavení a zlepšujeme zázemí pro studenty a pracovníky. Razíme strategii udržitelného rozvoje tzv. „zelené FROV“. Velmi intenzivně rozvíjíme kromě oblasti rybářství také oblast ochrany vod a biodiverzity. Akreditovali jsme nově obor Ochrana vod i v doktorském studijním programu. Velmi výrazně se posouváme z čistě zemědělské oblasti do oblasti přírodovědné. Nadále se nám daří rozvíjet naše výzkumné centrum CENAKVA. Já osobně doufám, že se mi daří dobře dělat i personální politiku, ale to se skutečně těžko sebehodnotí. Zde mohu mít nasazeny růžové brýle.

A co se naopak zatím nepovedlo?

Nevím, zda nepovedlo, ale je to zpátky ta personální politika a celkový management. To je nikdy nekončící proces. Výběr nejkvalitnějších pracovníků a studentů, práce s nimi, motivace či odchod méně výkonných pracovníků. To jsou asi nejnáročnější věci.

Máš vůbec čas a sílu věnovat se výzkumu? Tedy svým oblíbeným rakům? Dovedu si představit, že dostat se k experimentům, nebo k terénní práci je prakticky nemožné.

Tak zde jsi narazil na věc, která se mi moc nevede. To, že budu muset tyto věci omezit, mi bylo jasné, když jsem do funkce děkana šel. Bohužel jsem se od vlastní práce s raky a rybami opravdu vzdálil více než jsem chtěl a neskutečně mi to chybí včetně kolektivu lidí, kteří se mnou společně dělali. Pevně doufám, že se po skončení služby fakultě ve funkci děkana budu moci k této činnosti vrátit.

Výuce se stále věnuješ, vídám studenty na chodbě čekající na zkoušku. Máš také nějaké doktorandy, které vedeš?

Ano, studenti a doktorandi jsou nyní mojí jedinou spojnicí s výzkumem, raky a rybami. Snažím se mít jednoho až dva doktorandy. Více studentů si nabrat nechci, jelikož by to časově nešlo a trpěli by tím především studenti. Výuka mě ale skutečně baví – ne ta distanční, ale přímý kontakt se studenty, kdy mám pocit, že jim mohu skutečně předat něco ze svých zkušeností.

Letos Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický slaví 100 let výroční založení. To je v podstatě úžasné, když se nad tím člověk zamyslí. Co všechno zažil a i přežil. V plánu je mnoho akcí, můžeš nějaké zmínit?

V původním plánu bylo každý měsíc nějaká akce. Mělo to začít v lednu svátečním koncertem v kostele jako poděkování všem pracovníkům včetně důchodců, v únoru tradiční FROV PLES, dále Den vody, slavnostní Vědecká rada, různé konference atd. Bohužel, ač jsem byl vždy do poslední chvíle optimista, vše jsme museli s ohledem na epidemiologickou situaci zrušit. Nicméně optimista jsem stále, takže na září plánujeme tradiční FROV FEST, který se ponese v duchu oslav. Dále plánujeme v září velkou oslavu ve Vodňanech, kde předpokládáme cca 300 účastníků. A v plánu jsou ještě další menší akce. Možná jsem až příliš velký optimista, ale jsem přesvědčený, že musíme plánovat do budoucna. Život jde dál a rušit se může vždy.

Prozraď mě i čtenářům Rybníkářství nějaké plány na další 4 roky. Na co se máme těšit?

Za vše zmíním naše budoucí studenty a absolventy, které se snažíme směrovat a vzdělávat v našich oborech jako rybáře s kladným vztahem k přírodě a ochranáře s pragmatickým přístupem k rybářskému hospodaření. Věřím, že nám naši absolventi budou dělat dobré jméno, ať už na pozicích přímo v rybářských podnicích, kde se uplatňují i ve vyšším managementu, tak i v jiných oblastech rybářství a ochrany přírody. Vždy mě neskutečně potěší, když čtu např. články Katky Švagrové o jejích výpravách, Kateřiny Markové o jejích úspěších na soutěžích a dalších studentů a absolventů naší fakulty.

FROVujte s námi!

Za rozhovor děkuje
Václav Nebeský