Březen 2019 - 37

Jak jste se dostal k rybářství, je to dané pouze v rámci fungování Vašeho odboru nebo k němu máte i jiný, neprofesionální vztah?

K rybářství jsem se dostal už v dětství, kdy jsem chodil na ryby se svým otcem a následně jsem prošel rybářským kurzem pro mládež, složil zkoušky a získal rybářský lístek. Rekreační rybářství mne pak provázelo a napomohlo mi při rozhodování o výběru vysoké školy. V dané době bylo oblasti rybářství nejblíže lesní inženýrství.

Na ministerstvu působíte již 17 let a prošel jste od referenta státní správy myslivosti po funkci pověřeného náměstka pro sekci lesního hospodářství. Povězte čtenářům něco blíže o Vašem odboru. Jaké je jeho hlavní poslání z pohledu rybářství?

Ministerstvo zemědělství je podle zákona, kterým je zřízeno, ústředním orgánem státní správy. Do Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství jsou vtěleny úlohy ústředního orgánu hned třech z těchto státních správ, tedy lesů, myslivosti, rybářství a po věcné stránce i záležitosti včelařství. Šíře záběru je tedy opravdu široká. Významná část činností výslovně uvedených v jednotlivých zákonech je procesně určena postupem a lhůtami správního řádu. Odbor plní úkoly prvoinstančního orgánu státní správy, odvolacího orgánu a nakonec i přezkumného orgánu. Vše diferencováno a stanoveno zákonem o lesích, zákonem o rybářství, zákonem o myslivosti popřípadě dále také svěřeno organizačním řádem Ministerstva zemědělství. Je zde i celá řada činností koncepčního charakteru, pravidel a postupů pro národní či kofinancované podpory a v neposlední řadě úkoly legislativní činnosti jako je tvorba či připomínkování zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů či nelegislativních úkolů. Z aktuálních témat lze zmínit například záležitost implementace nařízení k invazním nepůvodním druhům. Samotné rybářství, které je v Evropě organizováno prostřednictvím Společné rybářské politiky Evropské unie, má kromě národního ještě rozměrevropský. To kromě respektování úkolů společné rybářské politiky přináší také každotýdenní účast na pracovních skupinách Rady EU pro vnitřní a vnější rybářskou politiku se všemi náležitostmi a povinnostmi jako například aktuálně sběr dat v rybářství podle evropských předpisů. Práce je to opravdu hodně.

Co se za Vašeho působení podařilo uskutečnit, co naopak je dlouhodobě problematické a nedaří se uspokojivě vyřešit? Jaké jsou Vaše nejbližší plány, cíle?

Z věcí vydařených lze určitě zmínit skutečnost, že se daří nalézat národní zdroje pro podporu jak produkčního, tak rekreačního rybářství. Za velký úspěch považuji i využití nástroje dotací pro myslivce za účelem ekosystémové služby – lovu kormorána. Lov odstřelem situaci za současného stavu rozhodně úplně nevyřeší, ale je lepší pokusit se situaci alespoň částečně řešit, než nechat dopadnout negativní důsledky plnou silou. Dlouhodobou výzvou stojící před rybářstvím je sladění hospodářských zájmů a zájmů ochrany přírody. Neúměrná ochrana některých druhů jako je kormorán velký, vydra říční nebo bobr evropský, způsobuje rozkolísání velmi složitě udržované „rovnováhy“ v naší hustě osídlené a intenzivně využívané krajině. Historie posledních let naznačuje, že vývoj patrně přinese řadu starostí a rizik, jež bude muset dříve či později řešit skupina subjektů, která situaci nezpůsobila.

Bohužel v naší společnosti u značné části veřejnosti dochází k snadnému ovlivňování názoru. Mnoho lidí snadno podlehne předkládaným zkratkovitým informacím a nevnímá rybářství i myslivost jako původní činnosti zajišťující kvalitní potraviny, ale i ochranu přírody a udržování druhové pestrosti.

Jak hodnotíte spolupráci s Rybářským sdružením ČR a sportovními svazy?

Velmi si vážím dosavadní spolupráce s odborníky jak z Rybářského sdružení, tak organizací sportovních (rekreačních) rybářů. Spolupráce si cením zejména proto, že máme možnost jednat s komunikativními a konstruktivními lidmi, kteří svou specializaci ovládají. Díky spolupráci pak pro podporu sportovních a hospodářských zájmů v oblasti rybářství získáváme odpovídající informace. S ohledem na častá pracovní jednání mám důvod se domnívat, že korektní spolupráce je a bude dlouhodobá, což je jistě zájmem všech.

Jak vnímáte současnou legislativu v gesci ministerstev zemědělství i životního prostředí, která je stěžejní pro fungování produkčního rybářství, je dobře nastavena?

Zákon o rybářství a jeho prováděcí předpisy jsou funkční. Stejně jako každý právní předpis by i legislativa v oblasti rybářství jistě mohla být dokonalejší. Zájmů zasahujících v procesu změny předpisu je tolik, že aktuálně to vede spíše k velké nevůli zákon otevřít.

Právní předpisy v oblasti ochrany přírody v případě rozvoje chráněného druhu nereagují pružněji na situaci a konzervují nastavený stupeň ochrany. Tuto skutečnost dokládá vývoj druhů oblast rybářství přímo ovlivňujících, jako jsou například kormorán velký, vydra říční nebo bobr evropský, kdy dopady nyní pozorujeme všichni. Pokud se ČR nepodaří nejdříve změnit stupeň ochrany konkrétních živočichů v mezinárodních úmluvách a legislativě EU, úpravy národní legislativy v oblasti ochrany přírody se patrně nepodaří prosadit. Systém výjimek z ochrany je určen už podle názvu pro případy výjimečné, nikoliv pro systémové zásahy. Změna přístupu k ochraně uvedených a dalších živočichů na úrovni EU je tedy do budoucna nezbytná.

V únoru tohoto roku jste se účastnil odborné rybářské konference, kterou pořádalo Rybářské sdružení společně s Fakultou rybářství a ochrany vod JU, jaké jste z ní měl dojmy, jaké nové poznatky jste si z ní odnesl?

Dobře připravená akce s pestrým a dobře moderovaným programem. Rybářská komunita má zájem o výsledky výzkumu, které jsou velmi často aplikovány v praxi, o zkušenosti druhých a nebojí se diskutovat. Potěšila mne kultivovanost diskuse a zájem o široký záběr témat. Formální i neformální část programu viditelně opakovaně láká k účasti rybáře z celé republiky a to je určitě dobře. 

Chytáte a jíte ryby? Jaký je váš oblíbený rybí recept, připravujete si pokrmy z ryb sám?

Ryby rád lovím, ponechané ryby v kuchyni sám připravuji a ryby také rád jím. Vycházím z podstaty rybaření, kdy prvotním motivem lidí pro rybaření bylo ulovit rybu pro potravu. Současná situace může být u řady lidí jiná a tak dokážu pochopit, že někteří lidé vnímají rybolov především jako sport. Má to být souboj, při kterém chtějí obelstít rybu a ulovit ji. Člověk ale musí podle mého názoru zůstat stále rozumný, a pokud uloví rybu takovým způsobem, že by při ponechání ve vodě strádala nebo uhynula, musí pro ni najít smysluplné zužitkování.

Co se týká konzumace ryb, platí podle mého názoru skutečně pravidlo, že lidé nemají rádi k jídlu ryby, protože jednou či opakovaně jedli špatně p řipravené rybí pokrmy. Zastávám názor, že je třeba lidi přesvědčovat dobrým příkladem a pokud pro návštěvu dobře připravím jídlo z ryby, posloužím tím nejen jejich zdraví, ale i rybářství. Toho se držím a preferuji jednoduché recepty, které vychází především z čerstvé a správně ošetřené ryby a minima výrazných přísad.