Spíše než hmotností si naše ryby získaly zájem u zákazníků vynikající chutí

Ing. Jaroslav Růžička, technik Vojenských lesů a statků

Společnost VLS spravuje 433 ha vodních ploch a ročně produkuje přes 100 tun tržních ryb, je také členem Rybářského sdružení ČR, a to od roku 2006. Technikovi lesní výroby, Ing. Jaroslavu Růžičkovi, jsme položili několik otázek.

Kdy se datuje vznik Vaší společnosti a jaké druhy ryb chováte?

Z pohledu novodobé historie je vznik podniku Vojenských lesů a statků datován do roku 1928, kdy byly na Brdech založeny Vojenské lesní podniky. Jeho kořeny vycházejí z potřeby obrany nově vzniklého státu a vytváření samostatných prostor pro vojenská cvičiště a zkušební střelnice. V současné době je naše rybářské hospodářství založeno z 90 % na chovu kapra a v malém množství chováme lína a pstruha duhového. Doplňkově pak štiku, candáta, amura, a tolstolobika.

Kde realizujete prodej ryb, v jaké formě a kvalitě? O jaké ryby jenejvětší zájem? Realizujete i zahraniční export?

Vzhledem k rozptýlenosti našeho hospodářství takřka po celém území ČR a tím roztříštěné produkci neprovádíme přímý prodej ani v tuzemsku, ani nevyvážíme do zahraničí. Svoji produkci realizujeme prostřednictvím spolupracujících „civilních“ rybářských podniků v místě produkce. Maloodběratelům nabízíme odlovené ryby přímo na hrázích rybníků a na dvou sádkách v Mirošově a Chvalšinách. Obhospodařované vodní plochy jsou vlivem jejich lokace v krajině většinou málo úživné, takže spíše než hmotností si ryby získaly zájem u zákazníků vynikajícími chuťovými vjemy, neboť o co je menší úživnost, o to je lepší čistota vody.

Vaše rybníky mají dlouhé historické kořeny. Můžete nám přiblížit, kam až sahá jejich rybářská minulost, kde se nachází a jakým způsobem je obhospodařujete?

Obhospodařování rybníků se neodlišuje od standardního hospodaření na ostatním území ČR. Samozřejmě s ohledem na jejich koncentraci v zájmových lokalitách a jejich velikost. Neobhospodařujeme pouze klasické rybníky, které byly do vojenských území začleněny při vzniku vojenských výcvikových prostorů, ale v převážné míře se spíše jedná o vodní plochy, se závislostí na srážkové vody, tzv. nebesáky“, které mají primárně jiná určení, jako jsou retenční a protipožární nádrže, vodní plochy určené k výcviku brodění techniky apod. Mezi historicky zajímavé rybníky, které podnik dostal do vínku, se řadí např. rybník Olšina u Horní Plané s výměrou 106 ha v nadmořské výšce 731 m, který byl založen již okolo roku 1370 a je nejvýše položeným chovným rybníkem v Čechách. Historie dýchá i z rybníka Krásný o výměře 8,5 ha ha u Karlových Varů založeného koncem 15. století nebo z rybníka Osina u Plumlova o výměře 2,8 ha, jehož předchůdce byl založen již v 16. století. Do šedesátých let 16. století je datován i vznik našeho největšího Dolního padrťského rybníka v Brdech s výměrou 114 ha.

Provozujete na rybnících sportovní rybolov? Jaké velikosti a druhy ryb mohou rybáři u Vás ulovit? Jedná se o specializované rybáře, nebo spíše o turisty s rekreačním zájmem?

Sportovní rybolov na některých rybnících provozujeme. Zajímavé trofejní ryby, jako je kapr, sumec nebo tolstolobik, nabízíme na rybnících Novodvorský I u Mimoně a rybníku Nový u Horní Plané. Kromě toho máme i 6 revírů na tekoucí vodě. Jinak klientela na sportovní rybolov se nerekrutuje ani tak podle toho, jestli je z místních zájemců nebo z rekreačních, ale toto dělení je spíše překryto administrativou danou vyřizováním vstupu do vojenských výcvikových prostorů.

V poslední době se Vám podařilo obnovit několik rybníků, co Vás k tomu vede? Stávající kapacita pro chov ryb už není dostatečná, nebo mají rybníky jiné využití?

Tak v prvé řadě je to péče o svěřený majetek, ale za obnovou se také skrývá ohromné nadšení a zájem jak konkrétních osob, tak podnku jako takového o udržení vody v krajině a optimalizaci vodního režimu. Nejedná se jenom o rybníky, ale VLS ČR plánují investovat téměř 100 milionů korun do budování a výstavby malých vodních děl s rozlohou menší než 2 ha v rámci svého programu „Živá voda VLS“. Jedná se o budování rybníčků a vodních nádrží, které mají zvýšit biodiversitu lokalit, schopnost zadržovat vodu v krajině a podporovat krajinotvornou funkci.

Jak vnímáte problematiku rybožravých predátorů, jakým způsobem chráníte obsádku ryb před vydrou, jestli to vůbec lze? Máte problémy i s kormorány, nebo vzhledem k situovanosti rybníků tento problém odpadá?

Vydra i kormorán jsou problémem. Je to důsledek nezvládnuté druhové ochrany, která byla postavena na nekritické ochraně bez možnosti plynulých usměrňujících regulačních zásahů. Administrativní podmínky vyřizování výjimek či náhrad škod jsou byrokratickým očistcem. Naše hospodářství je na tom snad oproti ostatním o něco lépe, neboť nejsme tak úplně v centru problémů. Ochranná opatření, doporučovaná ochranou přírody, jsou v praxi těžko realizovatelná.

Zastáváte funkci lesního technika, co tato funkce z rybářského pohledu obnáší, co vše máte na starosti? Jak jste se dostal k oboru?

Rybářství je jako hospodářská činnost našeho podniku začleněno pod výrobní útvar. Já osobně mám kompletní lesnické vzdělání od učiliště, přes střední školu, lesnickou fakultu a postgraduál. Převážnou část svého profesního života jsem pracoval na Ministerstvu zemědělství ve státní správě lesního hospodářství a myslivosti, včetně státní správy rybářství. Podnik tak využívá komplexně mé 30-leté praxe především pro vnější legislativu, myslivost, kontrolní činnost a z tohoto pohledu pak také i pro rybářství.

Již 12 let jste členem Rybářského sdružení ČR, co Vám za toto období členství přineslo? Bezesporu je to nenahraditelné zastupování rybářství v legislativním procesu a zejména v EU. Na to by samostatný subjekt neměl sílu. A pak informace, informace a zase informace! Neúměrná ochrana životního prostředí a nesmyslná nařízení omezující chov ryb jsou častou komplikací ostatních rybářství. Některé vaše rybníky jsou situovány v oblasti Národního parku Šumava, je něco v tomto ohledu co Vás omezuje?

Respektujeme ochranné podmínky parku. Bez parku bychom to měli samozřejmě jednodušší.

Jíte ryby, jaké a jakou úpravu máte nejraději?

Velmi rád a často. Kdo chce dopřávat svému organismu zdravou výživu, pro toho jsou ryby nutričně i kulinářsky perspektivní potravinou. Upřednostňuji jednoduché recepty, aby se chuť ryby někam nevytrácela. Konkrétně je to kapr (alt. amur) pečený na másle, zakapaný citronem, se šalotkou, listovou petrželkou a česnekovým bešamelem, nebo pstruh na elektrickém grilu. Ale úplně bezkonkurenční je pekáč okounků po mlynářsku, pečených na sádle, s kmínem a zaprášených moukou.

Březen 2018 - Číslo 33

Další čísla časopisu

Kontakty

Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?

Lidická 2156/108a, 370 01 České Budějovice

+420 387 312 348, +420 387 435 960

info@cz-ryby.cz

Napište nám

Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: