Když je vzduchu příliš

J. Máchová, R. Faina, T. Randák, Z. Svobodová

Otom, že dostatek kyslíku rozpuštěného ve vodě je jedním ze základních předpokladů úspěšného chovu ryb, asi žádný z rybářů nepochybuje. Údaje o jeho koncentraci ve vodě, či nasycení vody kyslíkem, patří k základním ukazatelům kvality vody, které by měli rybáři pravidelně sledovat. Kyslík je, vedle teploty, jedním z významných faktorů, které ovlivňují intenzitu metabolismu ryb. Při nedostatku kyslíku dochází u ryb k omezení příjmu potravy, k poruchám metabolismu a ve zvlášť kritických situacích i k úhynům ryb udušením. Kromě toho se u ryb v důsledku dlouhotrvajících deficitů kyslíku zvyšuje jejich citlivosti vůči dalším rizikovým faktorům, jako jsou např. působení toxického amoniaku i jiných toxikantů, zhoršený zdravotní stav, zejména poškození žaber v důsledku nekrotických změn či přítomnosti parazitů. Ale pozor. Podobně, jako nedostatek kyslíku, může i jeho nadbytek způsobit zásadní problémy. Rybáři, kteří se zabývají chovem ryb v rybnících, se bezpochyby setkávají s překysličením vody. K tomuto jevu dochází v letních měsících, zejména ve vysoce úživných (hypertrofních) rybnících, kdy vegetační zákal vyvolaný nadměrným rozvojem řas a sinic vede za slunečního svitu k intenzivní fotosyntetické asimilaci. Důsledkem toho dojde k nadprodukci kyslíku a nasycení vody kyslíkem může za slunečného počasí dosáhnout i 250–300 % i více. K přesycení vody kyslíkem může dojít také při přepravě ryb ve vacích pod kyslíkovou atmosférou. Výsledek je však stejný. Pokud nasycení vody kyslíkem dosáhne 300 % i více, dochází k poškození žaber. Žábry takto poškozených ryb mají nápadně světle červenou barvu a konce žaberních lamel jsou roztřepené. Po vysazení takových ryb, a zvláště nižších věkových kategorií, může dojít k sekundárnímu zaplísnění, což často končí úhynem velké části, nebo celé obsádky.

Přesycení vody kyslíkem by ale nemělo být zaměňováno se zavzdušněním vody (zde se v žádném případě nejedná o kyslík asimilačního původu). Zavzdušnění vody představuje pro ryby podstatně vážnější nebezpečí a může vyvolat jejich poškození ryb v podobě tzv. „gas bubble disease“ (dále jen GBD). Je třeba si uvědomit, že v tomto případě se ve vodě nerozpouští jen samotný kyslík (jeho podíl ve vzduchu tvoří pouhých cca 20 %), ale současně s ním se ve vodě rozpouštějí i další plyny obsažené v atmosféře, zejména pak dusík. K přesycení vody vzduchem dochází například, pokud je tlak rozpuštěného vzduchu vyšší než tlak atmosférický. Stane se tak v případech, kdy se rovnováha vody a atmosféry ustavuje za zvýšeného tlaku, např. na dně jezer nebo nádrží, v podzemních vodách, nebo když je voda v kontaktu se vzduchem při jejím čerpání (např. když je do čerpané vody přisáván vzduch). K zavzdušnění vody dochází také v případech, kdy je rovnováha voda vzduch ustavena při nízké teplotě vody a poté se její teplota zvýší. Se zvyšující se teplotou klesá rozpustnost plynů ve vodě a přítomné plyny se z vody uvolňují v podobě mikroskopických bublinek. Taková voda se v nádobách či nádržích jeví jako zakalená a lze pozorovat, jak ode dna stoupají k hladině drobné až mikroskopické bubliny, nebo přítomnost větších bublin na stěnách nádob. Jestliže jsou ryby při nižším atmosférickém tlaku vystaveny zavzdušněné vodě, jejich krev se vyrovnává s vyšším tlakem vzduchu ve vodě. V krvi se tvoří bublinky vzduchu, které mohou omezit průchodnost krve kapilárami. V subakutních případech jsou bublinky patrny pod kůží, na očích, na ploutvích i mezi ploutevními paprsky. Tento stav často vyústí v nekrózu a celkové narušení ploutví a dále, v důsledku blokace hlavních tepen, dochází k velmi rychlému úhynu ryb v důsledku GBD. K poškození a úhynům ryb dochází v řádu několika desítek minut až hodin v závislosti na míře zavzdušnění a citlivosti ryb. Bohužel, úhyny ryb vyvolané „zavzdušněnou vodou“ nejsou v praxi úplně vzácné a díky nedostatečným zkušenostem a znalostem ošetřujícího personálu může docházet k úhynům ryb opakovaně. Hledání příčin úhynu potom může trvat i několik měsíců. Tak tomu bylo i v případě, kdy jsme byli povoláni ke konzultaci v souvislosti s opakovanými úhynem ryb. A vzhledem k tomu, že tyto problémy nemusejí být zdaleka ojedinělé, považujeme za vhodné se o svou zkušenost podělit s rybářskou veřejností. V květnu 2014 se na naše pracoviště obrátil majitel jedné nejmenované firmy ze severních Čech s žádostí o pomoc při řešení problémů s odchovem sivenů amerických a pstruhů duhových. Jak vyplynulo z předběžného šetření, jednalo se o drobný zájmový chov lososovitých ryb v malém zemním rybníčku, který byl rozšířen o další 2 nádrže umístěné v hale bývalé továrny. Zatímco odchov ryb v rybníčku probíhal zcela bez problémů, ryby v nových nádržích v hale uhynuly opakovaně během několika hodin po vysazení. Problém se jevil o to záhadněji, že ryby v rybníčku i ve zmíněných vnitřních nádržích byly chovány prakticky za stejných podmínek (na průtoku) a přiváděná voda pocházela ze stejného zdroje.

Po prvních informacích o poškození ryb padlo podezření na možnost uvolňování toxických látek z materiálu použitého na nové nádrže. Vzhledem k tomu, že se jednalo o odchov lososovitých ryb, zajímali jsme se také o kyslíkové poměry. Avšak rybáři nás ubezpečili, že kyslíku mají dostatek (!). Abychom vyloučili případný negativní vliv materiálu použitého na nové nádrže, doporučili jsme jejich dlouhodobý průplach. Přes toto opatření nepřežívaly ryby vysazené do v těchto nádrží déle než 10 hodin. Výsledky analýz vody z rybníčku a vnitřních nádrží potvrzovaly velmi dobrou kvalitu vody a žádný ze sledovaných parametrů neindikoval možné ohrožení ryb. To jsme v podstatě také předpokládali, vzhledem k bezproblémovému chovu ryb v rybníčku. Vzhledem k tomu, že „korespondenční vyšetřování“ nepřinášelo žádné výsledky, bylo třeba provést vyšetření na místě. Pracovníky chovatelské firmy jsme požádali, aby v předvečer našeho příjezdu do jedné z „problematických“ nádrží vysadili několik ryb, abychom mohli pozorovat klinické příznaky poškození a případně provést pitvu čerstvě uhynulých ryb. Kolegové na základě našeho požadavku vysadili do nádrže (nádrž v hale č. 1) 10 ks sivena amerického.

Vysazené ryby však uhynuly ještě týž den (do 6 hodin po vysazení). Poté, co jsme tuto informaci v průběhu naší cesty na místo šetření přijali, požádali jsme o vysazení dalších ryb do druhé vnitřní nádrže. Předpokládali jsme, že se také u těchto ryb objeví klinické příznaky poškození. Ihned po příjezdu na místo byla provedena pitva ryb, které uhynuly v první nádrži a byly odebrány vzorky žaber na mikroskopické vyšetření. Rovněž byl zkontrolován stav ryb ve druhé nádrži. Ty byly po cca 3 hodinách pobytu v nádrži živé a nejevily známky poškození. Poté bylo provedeno šetření v terénu s následujícím výsledkem: Zdrojem vody pro rybochovný objekt je prameniště nacházející se cca 50 výškových metrů nad chovatelským zařízením ve vzdálenosti cca 4 km od tohoto zařízení. Voda z prameniště se kumuluje v podzemní betonové nádrži, odkud odtéká přepadem v podobě sacího koše a plastovým potrubím je odváděna do chovatelského objektu. Zde ve druhém podlaží se voda kumuluje v retenční nádrži, ze které odtéká samospádem do prvního podlaží. Zde se přiváděná voda rozděluje na větev zásobující rybníček ve vzdálenosti cca 200 m od haly a na větev, která zásobuje nádrže v hale. V klíčových místech (tj. prameniště, rybníček, vnitřní nádrže), byly měřeny hodnoty pH a teploty vody, koncentrace rozpuštěného kyslíku a současně byly odebírány vzorky vody na hydrochemická vyšetření.

V rybníčku pod prameništěm a ve venkovní rybochovné nádrži byly rovněž odebrány vzorky zooplanktonu na mikroskopické vyšetření. Výsledky analýz vody potvrzovaly její velmi dobrou kvalitu, a proto je zde ani neuvádíme. Vysokou kvalitu vody potvrzovala i mikroskopická vyšetření vzorků odebraných v rybníčku pod prameništěm a v rybníčku v odchovném objektu. Ve vzorcích byl prokázán výskyt oligosaprobního zooplanktonu o velmi nízké biomase. To prakticky vyloučilo možnou kontaminaci vody organickým znečištěním, kovy, pesticidy, či jinými cizorodými látkami. Zajímavé výsledky však přineslo měření koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě: v prameništi 8,34 mg.l-1 (nasycení 77 %), v zemním rybníčku 10,50 mg.l-1 (96,7 %), v nádrži č. 1 s uhynulými rybami 14,9 (136 %) a v nádrži č. 2 s živými rybami 13,65 mg.l-1 (127,7 %). Nižší nasycení vody kyslíkem v zemním rybníčku souviselo s delším zdržením vody v rybníčku (jeho kubatura byla podstatně větší než objem vnitřních nádrží, zatímco přítok vody byl v podstatě srovnatelný). Dalším významným faktorem který bezpochyby ovlivnil nižší nasysení vody kyslíkem v rybníčku, byla zvýšená koncentrace nerozpuštěných látek, na které se bublinky vzduchu navazovaly.

Výsledky vyšetření uhynulých ryb

Na uhynulých rybách z nádrže č. 1 byly makroskopicky pozorovány na kůži i ploutvích, drobné bublinky. (Ty byly dobře patrné také na dně nádrže i na jejích stěnách). Ryby měly rozevřené skřele a otevřené tlamy, kůže byla mírně zahleněná, světlejší barvy. Žábry ryb byly světlejší barvy, okraje žaberních lístků bělavé. Dutina tělní beze změn. Mikroskopickým vyšetřením žaber byla prokázána přítomnost vzduchových bublin uvnitř žaberních lístků i na jejich povrchu. Vyšetření uhynulých ryb (zejména mikroskopické vyšetření žaber), jednoznačně prokázalo, že příčinou úhynu bylo onemocnění gas bubble disese (GBD). Tuto diagnózu podporovaly i výsledky měření nasycení vody kyslíkem v této nádrži. Situace v nádrži č. 2: Ryby v nádrži č. 2 stále přežívaly, a nejevily známky poškození.

Opatření k omezení rizika úhynů ryb:

Pro další odchov ryb byly navrženy jednoduché úpravy na přítoku vody tak, aby se z přiváděné vody před vtokem do nádrže odstranily mikrobublinky vzduchu (na přítok vody byla nasazena molitanová houba a voda se nechávala dopadat a poté stékat po mírně nakloněné desce, aby se snížilo její zavzdušnění. Při napouštění vody do nádrže tímto způsobem kleslo nasycení vody kyslíkem na 110 % a nasazené ryby bez problémů přežívaly. Dále bylo doporučeno upravit odvod vody přímo v prameništi a v retenční nádrži tak, aby při jejím odvádění nedocházelo k jejímu zavzdušňování.

Závěry:

1) I když je zřejmé, že rybáři, kteří se zabývají chovem ryb v rybnících, se nesetkávají často s výše uvedenými problémy, domníváme se, že při některých manipulacích s rybami nelze jejich výskyt zcela vyloučit. Jedná se například o krátkodobá přechovávání ryb v sádkách či jiných nádržích v období mezi výlovem a distribucí, přepravy ryb v bednách, zvláště pokud je zdrojem vody podzemní voda, která byla zavzdušněna při přečerpávání a navíc u ní po přečerpání dochází k postupnému narůstání teploty, nebo transport váčkového plůdku pod kyslíkovou atmosférou.

2) Je nutno rozlišovat mezi nasycením vody kyslíkem, jehož zdrojem je samotný kyslík (tedy kyslík pocházející z fotosyntetické asimilace zelených organismů, nebo kyslíková atmosféra ve vacích při transportu ryb) a nasycením vody kyslíkem, který pochází z atmosféry, ať už byla příčina přesycení jakákoli. V prvním případě se jako kritické hodnoty uvádí nasycení vody kyslíkem 250–300 %, ve druhém případě postačují k vyvolání problémů hodnoty nasycení podstatně nižší, a to již kolem 130 %. Je to tím, že v tomto případě jsou ve vodě rozpuštěny i další plyny, jak bylo řečeno výše. Uvedená kritická hodnota nasycení vody kyslíkem 130 % může samozřejmě kolísat v závislosti na druhu a kondici ryb a délce expozice. Proto ji považujme za orientační. V každém případě však mějme na paměti, že přesycení vody kyslíkem, ke kterém došlo v důsledku zavzdušnění vody, je pro ryby velmi nebezpečné, a to již ve zdánlivě „neškodných“ hodnotách!

3) Při čerpání vody určené pro chov i krátkodobé přechovávání či transport ryb je třeba její kvalitě věnovat náležitou pozornost a technologickými úpravami maximálně omezit rizika jejího zavzdušnění. 4) Při vyšetřování příčin úhynů ryb doporučujeme provádět bez průtahů vyšetření na místě, neboť telefonická, korespondenční, či elektronická výměna informací nemusí při sebelepší snaze a ochotě příčinu problémů včas odhalit, nebo může vyšetřujícího zavést na slepou stopu (jako v našem případě, informace o dostatku kyslíku).

Předchozí stránka: Rybářské sdružení ČR

Když je vzduchu příliš

Další čísla časopisu

Kontakty

Kde nás najdete? Jak se nám dovoláte?

Lidická 2156/108a, 370 01 České Budějovice

+420 387 312 348, +420 387 435 960

info@cz-ryby.cz

Napište nám

Můžete se nám ozvat i pomocí tohoto formláře: